Prosinec 2009- leden 2010
Po téměř měsíci jsme si pro Vás konečně připravili krátký „sestřih“ dění v naší smečce.
Krátce po Vánocích jsme se vydali až do západních Čech. Páníci přijali pozvání od Čestíků a tak jsme konec roku 2009 a začátek roku 2010 strávili ve společnosti Alči, Honzi a bratránka Chesse.
Podnikali jsme výlety do blízkého i vzdálenějšího okolí, pejskové si užívali pohybu a společného řádění, my dvojnožci klábosili o všem možném i nemožném a jedli, pili…podléhali obžérství. Páníček říkal, že už se mu asi nikdy nepoštěstí takový luxus, aby si dopřával třikrát denně tatarák. Taky možná proto se dal i s paničkou od nového roku na bezmasou dietu…ale pssst…...Aspoň toho masa zbude víc na nás.
Ale abyste si nemysleli, že si užíváme jen radovánek (i když…vlastně jooo), tak se musíme zmínit i o tom, že jsme byli jeden den taky pracovat. Teda jen panička s Molly a Alča s Chessíkem.
Alča nás vytáhla na hon v blízkosti Kadaně, přesněji na tušimické výsypky. Pro nás nezvyklé prostředí, které má ale moc zvláštní atmosféru. A nejlepší je, že to tam není samá rovina jako u nás. No jo, táhne nás to do těch kopců…
Byl to bezva den, šediváčci si zamakali a aspoň na chvíli pak dali pokoj. Jen Jessy nebyla vůbec unavená (páník s Honzou procházku asi pojali „piánko“), a tak prudila…ovšem brzy pochopila, že Chesse a Molly k řádění nepřekecá. Tak je nechala odpočívat a páníky přesvědčila, že by se měla jít taky trošku vyblbnout ven. A pak dali pokoj všichni šediváci.
Jeden den jsme si udělali výlet do Kadaně, abychom si prohlédli město. Přece jen jsme tam byli už potřetí a byla by ostuda si tak krásné město neprohlídnout zblízka. Prohlídku jsme zakončili v jedné kavárně (nebo cukrárně?). Tři šediváky tam určo měli poprvé. Ale dokonce i Jessule se chovala velmi spořádaně.
U Čestíků doma Jessy s Molly občas ukazovaly, že někdy jsou se společenským chováním lehce „na štíru“. Molly považuje například pití vody ze záchodu za zcela civilizované chování, o nočním vkrádání do postele nebo nenápadném kradení jídla ze stolu si to myslí obě dvě… No hold i ostuda někdy muší být, že vopice? Nejen Chess si musel myslet cosi o „mimozemských zvycích“…
Takže, naši milí Čestíci, moc děkujeme za pozvání a těšíme se na další podobnou akci! Třeba na tu jarní. A slibujeme, že jestli Vás zase někdy navštívíme, tak vodu budeme pít výhradně z misky, kolem postele chodit vééélkým obloukem a na stůl se ani nepodíváme… na naši duši, na psí uši, na kočičí svědomí!
Ještě se musíme zmínit, že Chess měl svoji první nevěstu a že bude taťkááá!!! Moc gratulujeme Chessovi i Becky!
No a když jsme u těch štěňátek, tak nesmíme zapomenout ani na ta Kačákovic. Cestou do Úhošťan jsme se na chviličku zastavili v Družci, abychom se podívali na malá šedivá miminka Isinky. Čtyři kluci, jedna šedivá holka, k nim psí máma a ještě psí strejda…to vám bylo ale šedivo. Štěnda jsou vážně moc roztomilá. Ivi, díky za možnost pomazlení mimísků.
A aby těch návštěv nebylo málo, tak jsme si návrat domů prodloužili ještě o kratší zajížďku do Jablonce nad Nisou k Princákům. Tam už se na nás těšili naši dva kámoši Terča s Romíkem. Dokonce pro nás měli nachystané i nějaké dobroty. Podnikli jsme menší prochajdu ke studánce v lese, zařádili s dětmi ve sněhu a pak už jsme opravdu museli zamířit směrem k domovu.
7. ledna byl velký den, na který ovšem panička málem zapomněla. Ne, že by nevěděla, že Molly má narozeniny, jen jak se pořád učila na zkoušky, tak nějak ztratila pojem o čase a kdyby jí páníček neřekl, že UŽ je TOHO sedmého, tak by snad na druhé narozeniny Molly i zapomněla. Ostuda jedna…naštěstí za minutu dvanáct stihla připravit i dortík a mohlo se slavit. Mollynko naše, přejeme Ti ještě jednou vše nej, ať si pořád tak veselá a snad i spokojená!
A hned další den jsme vyrazili směr Olomouc, kde se konala Hanácká národní výstava psů. Cestování stálo opravdu „za to“, ten den totiž byla sněhová kalamita a jen ti nejotrlejší a největší blázni vyrazili na silnice…My samozřejmě mezi nimi.
Jessy si den předtím rozřízla tlapku a trochu kulhala, tak musela zůstat doma. Bohužel to mají teď šedivky z toho ledu rozřízlé co chvíli, někdy jen trošku, někdy bohužel víc.
Molly byla v mezitřídě spolu s Besy z Šafranice. Nakonec získala ohodnocení V1, ale bohužel nám pan rozhodčí Jurza nezadal titul. Nelíbil se mu postoj…se ani moc nedivíme, ale aspoň víme, na čem máme zapracovat.
Ve třídě mladých (kde měla být i Jessy) zvítězila Aischa ze Sedlákova dvora, gratulujeme! Vítězem plemene (dlouhánů) se stala Isis z Korunova dola (V1, CAC, Národní vítěz, BOB), rovněž gratulujeme!
Ještě nesmíme zapomenout ani na úspěch krátkosrstého kamaráda Samíka, který získal V1, CAJC, Jun.BOB, Jun.BIG! Taky moc gratulujeme!
Jinak se u nás nic moc neděje…Panička se pořád učila, tak se nám věnoval převážně páník, jen občas si šla vyčistit hlavu od učení a šla s námi taky ven. Teď už to má ve škole trošku volnější, tak zase brázdíme okolím společně. Tímto by panička taky chtěla moc poděkovat páníkovi, nebýt jeho, tak se ani pořádně nedostaneme ven…a že páník s námi jde v každém počasí a to ještě s každou zvlášť, dovoluje nám mu doma „pomáhat“ a věnuje nám všechen volný i nevolný čas…díky Riri
Včera se páníci asi trošku zbláznili, jinak si to vysvětlit nedokážeme…Je možné, že si pletou ohaře s huskym? Ten je sice taky šedivý, ale odstín šedé to je podstatně jiný, nebo néé?
Panička si nás zapřáhla za sáně, pak z ní vylezlo něco jako „Molly, Jessy vpřed“ a po nás se chtělo, abychom ji táhly! Nakonec nás to teda docela dost bavilo, ale to jen tak mezi námi, ať si panička nemyslí, že budeme dělat každou blbinu, která ji napadne. Jessy bohužel nemá postroj a navíc je ještě „ve vývoji“, tak jsme to moc nemohly přehánět, ale prý máme rychlost jako F1.
Pak jsme pořádně prohledaly pole, povozily na sáňkách ještě malou Johanku, která byla u babičky a pořádně vymrzlí jsme se skoro po čtyřech hodinách vrátili domů.
Dnes jsme měli v plánu výlet do Bílých Karpat, ale nakonec jsme vyrazili s malou Johankou a jejími rodiči do okolí Medlovic, kde jsou v krásném prostředí obrovské pastviny. Tam jsme se všichni pořádně prošli, pokochali se pohledem do zasněžené krajiny a dvě stvoření z nás (ta šedivá) si opět chviličku zahrála na tažné psy. Bylo to fajn strávené odpoledne, určitě tam zase někdy vyrazíme.
Tolik o posledních novinkách v naší smečce…
Zase brzy na čtenou, zdraví Vás
dlouhánky Molly a Jessy + páníci K+R